Snažíme se dostat dokumenty k lidem

IDF je jedním z nejstarších a nejstabilnějších příjemců podpory v rámci programu Kreativní Evropa MEDIA, který čerpá podporu už od samého počátku programu v ČR v roce 2002.

Rozhovor s programovým ředitelem Zdeňkem Blahou vedl Vojtěch Rynda.

Jaké programy IDF Kreativní Evropa MEDIA podporuje?
Máme podporu ze tří výzev. Do výzvy Audience Development spadá náš program alternativní distribuce KineDok, z výzvy Markets & Networking dostáváme podporu na propagaci, networking, matchmaking, filmové trhy a připravované filmy, z výzvy pro trainingové programy Talents and Skills čerpáme zdroje pro náš workshop Ex Oriente Film. Tohle jsou zároveň tři hlavní pilíře toho, co IDF dělá: podporuje vznikající projekty,
vzdělává profesionály v audiovizi a hledá nové cesty, jak dokumenty dostat k divákům. Dokážeme tedy filmy „ošetřit“ od vývoje po distribuci.

Jaká je v IDF vaše pozice?
Jako programový ředitel mám na starosti vše, co se týká programu, řeším celkovou strategii a dohlížím i na jednotlivé projekty. A stále si při tom ponechávám řízení platformy East Doc Platform: to je naše klíčová akce, market, který zastřešuje ostatní programy a na kterém se v březnu v rámci festivalu Jeden svět setkávají všechny naše aktivity. Jeho hlavní částí je pitching projektů a matchmaking, na které zveme přes stovku decision makerů z festivalů a televizí nebo sales agentů. Jeho součástí je i KineDok, který tam letos představil manuál dobré praxe – online
publikaci pro kohokoliv, kdo chce promítat dokumenty.

Kam se IDF posunul od prvního vydání publikace Stories, tedy za posledních pět let?
Velké změny u nás i v kultuře obecně přinesl covid. Dění se výrazně přesunulo online a začalo se řešit, jestli dokument opravdu patří v takové míře do kin a jestli jeho místo
není spíš na festivalech a v alternativní distribuci. Covid nám paradoxně poskytl dobrou příležitost k revizi našich programů a k rozhodnutí, kudy pokračovat. Online nástroje
víc využíváme napříč všemi našimi programy. Třeba Ex Oriente má doplněk v podobě online konzultací a pracovních skupin. Na East Doc Platform jsme začali ve velkém pořádat koprodukční schůzky online, takže producenti zdaleka nemusejí nutně přijíždět do Prahy. A náš hlavní cíl posledních let je víc se propojovat v rámci Evropy, navazovat větší počet partnerství s dalšími organizacemi, workshopy a festivaly, spojovat síly s dalšími příjemci podpory MEDIA. Jedna část Ex Oriente se tak nyní koná na marketu Sunny Side v La Rochelle, nově bude session ve Varně ve spolupráci s produkcí Agitprop a programem Balkan Documentary Center. Děláme pitch pro připravované krátké filmy v rámci festivalu Millennium Docs Against Gravity ve Varšavě. Tyhle spolupráce jsou pro nás klíčové, jsme díky nim mnohem víc integrovaní do evropské struktury a účastníkům našich programů tak otevíráme víc možností.

Na jaké úspěchy IDF z poslední doby jste pyšný?
Například na úspěch filmu Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové, který měl premiéru na Berlinale. Šli jsme s ním úplně od začátku: producent Lukáš Kokeš a režisérka Klára Tasovská s projektem přišli na East Doc Platform v roce 2021 a podařilo se jim sehnat producenta i partnery ze zahraničí. Podobných příkladů je spousta, vždycky máme radost, když filmům můžeme pomoct do velkého světa. V tomhle ohledu bych vyzvedl program East Silver Karavana, jehož prostřednictvím děláme filmům servis, který většinou poskytují sales agenti. Například polsko-gruzínský dokument The Magic Mountain o posledním sanatoriu pro pacienty s TBC měl díky Karavaně minimálně 25 uvedení na festivalech a pobral několik cen.

Jak využíváte financování z programu KE MEDIA?
V rámci jednotlivých výzev z MEDIA čerpáme 70 až 80 procent rozpočtu. Práci nám také hodně usnadňuje to, že v koncepci MEDIA 2021-2027 jsou víceleté plány: můžeme plánovat lépe a dále dopředu, znamená to určitou stabilitu, lépe se nám komunikuje s partnery.

Podpora to ale není „jen“ finanční…
Přesně tak. MEDIA je etablovaná instituce a její záštita zavazuje a otevírá dveře. Zakládáme si na tom, že naše projekty a programy pojímáme tak, aby nezůstávaly
v lokálním prostředí a měly evropský rozměr a přesah. Kreativní Evropa pořádá setkání, například na Berlinale, na kterých se příjemci podpory můžou propojovat. Třeba v případě KineDoku jsme navázali spolupráci s rakouskými partnery z LET‘S CEE Filmfestival, kteří dělají program pro mládež EU Youth Cinema: Green Deal zaměřený na ekologii a sociální otázky. Doporučujeme si navzájem filmy, zveme se na akce jako spíkři, porovnáváme si zkušenosti. Dalším příkladem je výzva Market & Networking, v jejímž rámci si s dalšími trhy a organizacemi sjednocujeme agendu v rámci Evropy, řešíme možnosti typu sdílených akreditací, výměny projektů, mobility účastníků našich programů.

Jak se do programů IDF promítají aktuální evropské problémy nebo naopak nadčasové hodnoty?
Máme velkou výhodu v tom, že pracujeme s dokumentárním filmem, což je médium, které se těmhle tématům věnuje skoro z definice. Téma a to, jak ho dostat k divákům
a partnerům, pro nás bývá to primární, dokumenty jsou jeho nosičem. Témata jsou pro nás důležitá už ve fázi výběru: zajímají nás projekty, které dávají hlas menšinám, zaměřují se na vyloučené lokality, podporují filmaře v regionu, kde se podpory jinak nedočkají… Třeba v Maďarsku snímkům nepohodlným Orbánovu režimu stát mnohdy nepomůže. Naším úkolem pak je pomoct těmhle filmařům najít koproducenty, kteří jim umožní dokončit snímky jinde. Snažíme se být užiteční, soustředíme se na témata jako jsou klimatické změny, LGBTQ+, samozřejmě válka na Ukrajině… V rámci East Silver Karavany dokonce reflektujeme, že festivaly bývají nějak tematicky zaměřené, a tak jim
na míru nabízíme třeba filmy s environmentální nebo queer problematikou. A zároveň se snažíme o rovnováhu, aby prostor dostávala i méně evidentní témata. Selekci
projektů a účastníků proto nedělá jenom náš tým, ale zveme si i mnoho expertů ze zahraničí a máme velkou skupinu spolupracovníků, se kterými výběr konzultujeme.

Jaký máte výhled do budoucna?
Kvůli geopolitické situaci hrozí, že se podpora dokumentaristů bude snižovat: fondy škrtají, televize šetří, otázka, zda budou na výrobu dokumentárních filmů přispívat streamingové služby, není dořešená. Proto chceme posilovat spolupráci na producentské úrovni a pokračovat v hledání nových cest distribuce. Čísla z českých kin naznačují, že budoucnost dokumentu je spíš na online platformách, na nichž diváci
jdou cíleně za určitými tématy. Jednoduše řečeno – snažíme se dostat dokumentární film k lidem. A je pro náš klíčové, že na to máme pomoc od MEDIA – jak tu finanční, tak to, že jsme skrze ni uznaní a vnímaní jako program důležitý na úrovni EU. Chceme být i nadále prospěšní evropské audiovizuální komunitě – a bez Kreativní Evropy by to nešlo.