Střed zájmu: Kultura v nejisté době
Mezinárodní konference Střed zájmu: Kultura v nejisté době se konala 7. listopadu 2024 v Divadle pod Palmovkou.
Z příspěvků i diskusí jasně vyplynulo, jak důležitá je role mediátora a tlumočníka, kterou kultura, umění i neziskový sektor ve společnosti sehrávají, a jak mohou zároveň poskytovat bezpečné a inspirující místo.
Konference reflektovala dvacet let od vstupu do EU, kdy čelíme dezinformačním kampaním a nástupu populistického stylu vládnutí, a kdy se společnost štěpí do menších ideových celků. Konference se zaměřila na vliv politiky na fungování kulturních organizací, které mohou narážet na pokusy omezit svobodu projevu nebo přímo na cenzuru. Program kladl důraz i na vzdělávání a vzdělávací potenciál kultury, která dokáže mnohá palčivá témata a obsáhlá data přetavit v emotivní a inspirativní díla.
V úvodní keynote PROMĚNY ČESKÉ SPOLEČNOSTI vystoupil ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák a představil zajímavá čísla o české společnosti. Například přestože více než 80 % Čechů je spokojeno se svým životem a 62 % poslední rok hodnotí jako osobně úspěšný, jen 18 % Čechů vidí loňský rok jako úspěšný i pro celou společnost. Sledujeme tak historicky největší mezeru mezi hodnocením vlastní spokojenosti a vnímáním věcí veřejných.
Ve své velmi intenzivní keynote POUČENIE Z KRÍZOVÉHO VÝVOJA – case study SNG pak odvolaná generální ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá seznámila přítomné s až absurdním vývojem situace kolem galerie i celkově v kultuře na Slovensku. „To, co se na Slovensku aktuálně děje, není kulturní politika, ale pouhá póza, jde o šikanu, zastrašování a cílenou destrukci,“ uvedla Kusá s důrazem na to, že „je to boj o instituce, protože kultura to nakonec vždy zvládne”.
První diskuzní panel KDYŽ POLITCKÝ POPULISMUS NIČÍ KULTURU se zaměřil na vliv politiky na kulturu ve střední Evropě se zvláštním zaměřením na Slovensko, Polsko a Maďarsko. Filmová producentka Genovéva Petrovits v diskusi mimo jiné vysvětlila, že v Maďarsku dochází k zastrašování a nedodržování pravidel ze strany státních institucí. Odolnost vůči politickým tlakům je tak podle maďarské producentky velice individuální a důležitou roli hraje autocenzura. Dalšími hosty byli slovenská kulturní antropoložka a kurátorka Ivana Rumanová z platformy Otvorená Kultúra! a divadelní producent Marceli Sulecki.
Rozhovor MEZILIDSKÉ VZTAHY JAKO UMĚLECKÉ DÍLO s umělkyní a sociální architektkou Kateřinou Šedou, v němž s entuziasmem hovořila o svých projektech, aktivitách i o změnách, které dílčím komunitám přináší jejich zapojení do uměleckého procesu, předznamenal debatu o vytváření dialogu prostřednictvím kultury a vzdělávání.
Druhý diskusní panel JAK KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ PODPORUJÍ DIALOG se zaměřil na každodenní praxi kulturních organizací mimo velká města, kde je kulturní nabídka omezená. Současně otevřel prostor pro diskusi o roli vzdělávání v rozvoji kritického myšlení a empatie u mladých lidí. Umí kultura naslouchat? Tato otázka zazněla v diskuzi z úst pedagoga Karla Gamby, který upozornil, že nejen učitelé žákům a lidé sobě navzájem, ale i umělci divákům by měli více naslouchat. Ředitel Kulturního střediska města Ústí nad Labem Jan Kvasnička přispěl konkrétním příkladem s dobrým koncem, kdy politické tlaky vedení města na místní kritické činoherní divadlo po veřejných protestech ustaly, a když následné volby přinesly změnu ve vedení města, došlo dokonce ke zlepšení celkové situace divadla. Markéta Hrdlička Málková, ředitelka uměleckého rezidenčního domu pro živé umění Rezi.dance v jihočeských Komařicích, mimo jiné upozornila na jednoznačný přínos organizování kulturních akcí v rurálních oblastech.
Program uzavřely oblíbené prezentace inspirativních projektů – tzv. TALKS. Jedenáct osobností představilo svou práci a aktivity, které stmelují společnost. Na závěr byly oceněny tři příspěvky, které diváky nejvíce zaujaly: Vyprávění prostorem: Nové cesty v muzeích a narativních instalacích Báry Klapalové (Krutart), příspěvek Pojď ven! Ale kudy? Barbory Bažantové (Pojď ven!/ Av avri!) a prezentace Jak na polarizující spory ve společnosti Zory Hesové (FF UK). Mezi dalšími projekty se představila například Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, Asociace kulturních center ČR, Čeští Elfové nebo Jeden svět na školách. Všichni vystupující sdíleli inspirativní příběhy, které aktivně brání demokratické hodnoty a byli tím nejlepším příkladem, že i v nejisté době můžeme myslet pozitivně, kriticky a hledat cestu ven.
PROGRAM
Magdalena Müllerová, Kancelář Kreativní Evropa
Michal Lang, Divadlo pod Palmovkou
Ondřej Chrást, náměstek ministra kultury ČR
Jaké jsou výsledky dlouhodobých výzkumů, jako jsou spokojenost se životem, důvěra v instituce, ekonomická situace domácností, postoje k mezinárodní politice a změně klimatu? Na pozadí čísel uslyšíte příběh o tom, jak českou společnost poznamenaly významné události posledních let, jako je válka na Ukrajině, energetická krize nebo příchod ukrajinských uprchlíků. Kde si dnes jako společnost stojíme z hlediska mezilidské důvěry, postojů k EU či postojů k zelené transformaci ekonomiky?
Otázku, jak na stávající situaci může reagovat česká kulturní scéna, pak jako štafetový kolík předáme do dalších částí programu.
Vo svojom príspevku sa chcem podeliť o veľmi čerstvú slovenskú skúsenosť s likvidáciou kultúrnych inštitúcií. Je to príbeh o týchto podivných „vojnových časoch“, aj keď tie naše vojny sú zatiaľ hybridné a kultúrne. Bude to trochu neskutočný a trochu retro príbeh o návrate mechanizmov a slovníka doby, ktorú sme odsúdili pred tridsiatimi piatimi rokmi. Ale bude to aj príbeh o tom, ako sa môžete brániť, ako nápomocná je kreativita, profesionalita a nečakaná solidarita.
Diskuze se zaměří na vliv politického populismu na kulturu ve střední Evropě. Budeme diskutovat o tom, jak politický populismus zneužívá kulturu k dosažení svých cílů, se zvláštním zaměřením na Slovensko a Maďarsko. Jaké jsou důsledky převzetí moci populistickými stranami pro kulturní scénu?
Probereme, jak populismus ovlivňuje kulturní práci, kreativitu a spolupráci s jinými sektory. Inspirací bude případ ze Slovenska, kde se kultura spojila s ekologickými a neziskovými organizacemi, což ukazuje nové formy aktivního občanství. Zaměříme se na roli kultury jako ochránkyně demokratických hodnot a na její schopnost přispět k jejich obraně v době politického populismu.
Moderuje Zuzana Tvarůžková – novinářka a moderátorka (Spotlight na Aktuálně.cz).
Hosté:
- Ivana Rumanová – kulturní antropoložka a kurátorka, Platforma Otvorená Kultúra! (Slovensko)
- Genovéva Petrovits – filmová producentka, Kino Alfa (Maďarsko)
- Marceli Sulecki – producent, spoluzakladatel Centra inkluzivního umění / Teatr 21 (Polsko)
Kateřina Šedá je česká sociální architektka a umělkyně, která se ve své práci zaměřuje na sociálně koncipované akce, do níž zapojuje širokou veřejnost. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze stereotypů a změnit jejich úhel pohledu.
Moderuje Tereza Havlínková – moderátorka (Radio Wave).
Diskuze se zaměří na každodenní praxi kulturních organizací mimo velká města, kde je kulturní nabídka omezená, a současně otevře prostor pro diskusi o roli vzdělávání v rozvoji kritického myšlení a empatie u mladých lidí. Hosté představí pozitivní příklady, jak kulturní aktivity přispívají k rozšiřování obzorů, chápání současného světa a aktivizaci místních komunit. Budeme se také věnovat otázkám, jak kultura a vzdělávání napomáhají překonávání sociálních bariér a vytváření pocitu sounáležitosti mezi obyvateli různých generací.
Hosté budou sdílet své zkušenosti s posilováním komunitního života, podporou sousedských vztahů a interakce mezi různými sociálními skupinami. Diskutována bude také role mediální výchovy a to, jaké nové strategie kulturní a vzdělávací organizace využívají k zapojení mladých lidí do podpory aktivního dialogu. Nabídneme inspirativní příklady a praktické rady pro všechny, kdo se zajímají o posilování komunit prostřednictvím kultury a vzdělávání.
Moderuje Tereza Havlínková (Radio Wave).
Hosté:
- Markéta Hrdlička Málková – ředitelka uměleckého rezidenčního domu pro živé umění Rezi.dance v jihočeských Komařicích
- Jan Kvasnička – ředitel Kulturního střediska města Ústí nad Labem
- Karel Gamba – pedagog na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži
Jedenáct osobností představí svou práci a aktivity, které stmelují společnost.
- Společnost pro kreativitu ve vzdělávání – Katarína Kalivodová
Od (kreativního) učení ke změně - Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti – Anna Stránská
Věznice, která dříve rozdělovala, dnes spojuje - Asociace kulturních center ČR – Dagmar Bednáriková
Jak může pomoci AKCe? - Máš umělecké střevo? – Jiří Raiterman
Proč 30 stejných sněhuláků nestačí - Pojď ven!/ Av avri! – Barbora Bažantová
Pojď ven! Ale kudy? - České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028 – Lucie Boušková a Lucie Bílková
(PERMA)KULTURA: vize pro České Budějovice - Čeští elfové – Bob Kartous
Informační manipulace jako útok na demokracii a občanskou odolnost - Farma v jeskyni – Markéta Hrehorová
Divadlo jako prostor ke zkoumání, empatii i diskuzi - Krutart – Bára Klapalová
Vyprávění prostorem: Nové cesty v muzeích a narativních instalacích - Jeden svět na školách (JSNS)– Veronika Sodomová
Jak filmem otevíráme důležitá témata - Filosofická fakulta Univerzity Karlovy – Zora Hesová
Jak na polarizující spory ve společnosti
Přijďte se inspirovat příběhy, které se otevřeně staví proti populismu, mediálním manipulacím, dezinformacím a fake news, a aktivně brání demokratické hodnoty a snaží se aktivizovat společnost.
Konferenci pořádá Kancelář Kreativní Evropa ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a Asociací kulturních center ČR. Tematicky se propojuje s Fórem o budoucnosti kultury, které iniciovalo v roce 2017 varšavské divadlo Teatr Powszechny, a jehož česká část proběhla v Divadle pod Palmovkou.
Konference získala Záštitu v rámci výročí 20 let České republiky v Evropské unii, uskuteční se s podporou Národního plánu obnovy.
Dopravní dostupnost:
Metro B (stanice Palmovka), tramvaj č. 1, 3, 10, 12, 16, 25, autobus 190, 140, 185, 302 (stanice Palmovka/Divadlo pod Palmovkou).
Vstup a prostory Divadla pod Palmovkou jsou bezbariérové. Je možné parkovat v okolí divadla (zóny pro bezplatné parkování začínají u Libeňského zámku).
Ve všech prostorách je zdarma připojení k wifi.