Střed zájmu: Moc žen a kultura
Konference Střed zájmu: Moc žen a kultura tematizovala rovnost žen a mužů v kulturních oborech a kulturních organizacích. Akci pořádala Kancelář Kreativní Evropa a byla živě streamována.
Záznam dopolední konference
Záznam večerní prezentace projektů
Podle statistik žije v České republice více žen než mužů. Od roku 2018 převažují ženy nad muži jako studující na vysokých školách. Muži více pracují v zemědělství, průmyslu a stavebnictví, ženy převládají ve službách. Zároveň Česká republika ve srovnání s dalšími zeměmi EU výrazně zaostává v oblasti ekonomického rozhodování žen a například pandemie Covid-19 dopadla výrazněji na ženy, které se často musely
vzdát své práce ve prospěch péče o rodinu a své nejbližší. Situace není lepší ani na poli politiky. Zároveň muži dostávají často za stejnou práci vyšší mzdy než ženy.
Konference Střed zájmu: Moc žen a kultura se zabývala především rovností žen a mužů v různých kulturních oborech (od divadla přes literaturu, výtvarné umění, film až po architekturu). Reflektuje kultura společnost do té míry, že ne/rovnost žen a mužů je všudypřítomná?
Během Středu zájmu: Moc žen a kultura zazněly osobní zkušenosti s vedením kulturních organizací. Do jaké míry se v jednotlivých kulturních oborech řeší rovné zastoupení a příležitosti žen a mužů ve vedení organizací, jak jednoduché nebo složité je práce pro rodiče s malými dětmi, případně, jak jde na pracovišti vytvořit prostředí, kde jsou lidé spokojení, tvůrčí a mají zájem se rozvíjet…
Dále se konference zabývala samotným vzděláváním, a to z různých úhlů pohledu. Jak je možné, že na vysokých školách studuje více žen, ale v praxi se jich uplatní jen zlomek? Umělecké obory nevyjímaje.
Na konferenci dominovalo téma rovnosti, ovšem nejen ve smyslu rovnosti žen a mužů, ale ve smyslu celkové přístupnosti kultury pro všechny. Ženy ani muži nejsou homogenní skupinou, nejsou všichni stejní, zkušenosti každého jednotlivce jsou velmi rozdílné. Záleží na tom, zda člověk například aktivně pečuje o děti, pochází z různých minoritních skupin, žije s postižením nebo jiným systémovým znevýhodněním (například je staršího věku). Zároveň byl tématem konference i postoj kulturních
organizací k tématu nerůstu programu nebo samotné organizace. Velkou inspirací pro celou konferenci je feministický způsob vedení organizací.
Konference
Na úvod konference vystoupila Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, která je v současné době nejvýše postavenou političkou Česka. Pod její agendu patří také rovnost žen a mužů.
Následně pohovořila ředitelka Gender Studies, o.p.s, Helena Skálová o tom, jak to s rovností žen a mužů v Česku v současnosti vypadá z hlediska legislativy a žité praxe.
Prezentace inspirativních projektů
Po úvodních přednáškách následoval diskusní panel, kterého se účastnila Marta Ljubková (šéfdramaturgyně Národního divadla), Helena Bendová (předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie), Václav Janoščík (filosof a pedagog AVU)
a Barbora Baronová (literární dokumentaristka, majitelka nakladatelství wo-men). Mluvili o strategiích, které mají na prosazování rovnosti v konkrétních organizacích a v umělecké praxi v divadle, filmu, výtvarném umění a literatuře.
S přednáškou vystoupila filozofka Alice Koubová, která je vědeckou pracovnicí Filosofického ústavu AV ČR, proděkankou pro vědu a výzkum Divadelní fakulty AMU Praha. Další diskusní panely byly na téma Fáze v kariéře ženy a Výzvy
současnosti a kultura budoucnosti.
Program konference
Přivítání od Kanceláře Kreativní Evropa, základní informace o programu, organizační detaily. Moderátorkou konference je Alica Sigmund Heráková, novinářka, aktivistka, moderátorka a členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Věra Jourová je v současné době nejvýše postavenou političkou Česka. Vykonává funkci Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost pod jejíž agendu patří také rovnost žen a mužů. Proč je z pohledu Evropské unie (včetně programu Kreativní Evropa) důležité se tématem rovnosti detailně zabývat?
Helena Skálová je ředitelka Gender Studies, o.p.s, editorka čtvrtletníku Rovné příležitosti v souvislostech a členka Rady vlády pro rovnost žen a mužů a jejího Institucionálního výboru. Ve svém keynotu shrne, jak to s rovností žen a mužů v Česku v současnosti vypadá, jak z hlediska legislativy, tak z hlediska žité praxe. Z mnoha případů v našich každodenních životech víme, že v Česku jsou sice zákony, které zabraňují diskriminaci žen (i mužů) například na trhu práce, tedy že podmínky mají být stejné pro všechny. Bohužel ale stále v mnoha oblastech (včetně v kultuře) přetrvávají systémové nerovnosti. Jsme na prahu rozkladu rodiny nebo i celé společnosti, pokud ženy chtějí stejné podmínky, jako mají muži (například v rozdělení péče o děti a rodinu)? A existuje jiné vnímání rovnosti žen a mužů pro mladou generaci lidí, kteří považují rovnost za něco naprosto přirozeného, férového a chtěného?
Pozvaní hosté budou mluvit o strategiích, která mají na prosazování rovnosti v konkrétních organizacích a v umělecké praxi v divadle, filmu, výtvarném umění a literatuře. Dozvíme se, co se jim daří, ale také co se dlouhodobě nedaří a na jaké překážky narážejí. Budeme sdílet i zajímavá data a zkušenosti ze zahraničí.
Hosté:
Marta Ljubková (šéfdramaturgyně Národního divadla)
Helena Bendová (předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie)
Václav Janoščík (filosof a pedagog AVU)
Barbora Baronová (literární dokumentaristka, majitelka nakladatelství wo-men)
Alice Koubová je vědeckou pracovnicí Filosofického ústavu AV ČR, proděkankou pro vědu a výzkum Divadelní fakulty AMU Praha a od července 2021 plní na DAMU rovněž roli dočasné etické mediátorky v reakci na iniciativu Ne!musíš to vydržet. Její případová studie Etická kultura na uměleckých školách se bude zabývat osobními zkušenostmi na DAMU, především otázkami vymezení etiky a bezpečného prostředí na uměleckých školách. Zároveň nabídne možnosti, jak změnit komunikaci mezi studujícími a jejich vyučujícími, nové způsoby, jak řešit hierarchii v institucích či zneužívání moci ze strany autorit. Tato studie nabídne cestu, jak dosáhnout systémových změn.
V tomto diskusním bloku budou pozvaní hosté mluvit o možnostech čerstvých absolventů*tek směřujících do praxe. Jak se jednoduše zorientovat na trhu práce? A jsou příležitosti pro mladé ženy a mladé muže stejné, nebo naráží na specifické bariéry? Na umělecké školy je přijímáno relativně rovnocenný počet žen a můžu (s výjimkou velmi technických oborů), ale po ukončení vysoké školy se v praxi uplatní velmi malé procento žen. Jak může v takovém případě pomoci mentoring nebo shadowing? A jaké musí nastat podmínky, aby se dala kombinovat umělecká kariéra a mateřství?
Hosté:
Jonáš Zbořil (redaktor, moderátor, básník)
Julie Žáčková (filmová producentka, zakladatelka Girls in Film Prague)
Aneta Martinek (spoluzakladatelka Holky z Marketingu)
Darina Alster (spoluzakladatelka Mothers Artlovers)
Tématem závěrečného panelu bude například řízení kulturních organizací v budoucnosti. Budou organizace vedeny na základě feministického principu empatie a spolupráce oproti tradičního hierarchického a konkurenčního? Dotkneme se i udržitelnosti kultury a tzv. nerůstu, co to znamená pro organizaci a její publikum? Je kultura přístupná všem – jak pro pracující v kultuře, tak pro širokou veřejnost? Jsou v dnešní době stále cílové skupiny, které se ke kultuře a umění těžko dostanou?
Hosté:
Alžběta Brůhová (architektka, spoluzakladatelka platformy Architektky)
Tereza Stejskalová (programová ředitelka tranzit.cz, kurátorka, členka Feministické umělecké instituce)
Ivan Buraj (umělecký šéf HaDivadla)
Jitka Rudolfová (expertka na přístupnost, Jeden svět pro všechny)